Prvním krokem při zpracování bavlny je vyzrňování v čistírně. Spočívá v oddělení semen od stonku rostliny.
Během mykání jsou vlákna vyčesávána, povolována a pokládána paralelně pomocí strojů nazývaných mykače, natahovací stroje, spojovací stroje a spřádací stroje.
Pak se v procesu spřádání vytvoří vlákno z vláken. Paralelní vlákna se skládají dohromady a natahují a poté kroucejí pomocí prstencových nebo bezvřetenových spřádacích strojů.
Dokončovací příze je, v závislosti na budoucím účelu: sušení, převíjení, bělení, barvení nebo opětovné kroucení nebo používání dentální nitě.
Tloušťka hotových nití je uvedena v textech. Příze, ze které má být tkanina vyrobena, prochází tkací dílnou. Historie tkaní začíná v neolitu. Tradiční typy tkaní přežily dodnes v lidových a uměleckých řemeslech.
Fáze vývoje tkaní jsou spojeny především se vznikem stále dokonalejších tkalcovských stavů. Jednalo se zase o bezpumpové, chapadlové, pneumatické a rapírové stavy.
Tkaní je výroba tkaniny propletením vzájemně kolmých nití, tj. podélně rozmístěné osnovy a příčného útku.
Pořadí prokládání určuje vazbu. Osnovní nit prochází přes útkovou nit a vytváří osnovní povlak nebo pod ní vytváří útkovou kryvu.
Existují různé typy vazeb, včetně takzvaných základních vazeb. Patří sem plátěné vazby, ve kterých útková nit probíhá střídavě pod a přes osnovní nit, keprové vazby, kde útková nit vede přes dvě a pod jednou osnovní nití a saténové vazby podobné šikmým vazbám.
Druhá skupina se skládá z odvozených vazeb, například kamínku, což dává efekt jemných pruhů a panama, tvořící čtverce na povrchu, a mnoho typů kombinovaných vazeb, jako jsou: vazby tvořící podélné a příčné pruhy nebo krepová vazba.
Konstrukce hotové tkaniny, kromě vazby, je také určena takovými faktory, jako jsou: typ vláken, tloušťka osnovních a útkových nití, jejich počet na 1 decimetr tkaniny a výroba, tj. procentuální poměr rozdílu délky nitě mezi její délkou po natažení a délkou tkaniny k délce nitě v tkanině.
Surová bavlněná tkanina, v závislosti na budoucím účelu, je podrobena dokončovacím procesům.
Začínají opalováním, které je zaměřeno na odstranění vyčnívajícího chmýří v důsledku žmolkování příze v procesu tkaní.
Peeling spočívá v odstranění klížení, které bylo před tkaním napuštěno osnovou. Po tomto procesu se tkanina vaří, aby se odstranily nečistoty.
Poté bavlna prochází bělením, které umožňuje pozdější barvení na vybranou barvu a tiskové vzory.
Dalšími procesy, které se používají k dodání charakteristických vlastností, jsou dekatizace, tj. snížení smrštění, mercerizace, jejímž cílem je zvýšení pevnosti v roztržení, poškrábání, které zvyšuje absorpci tepla, stejně jako dokončovací procesy, při kterých nasycení vhodnými chemikáliemi ovlivňuje pružnost, lesk, odolnost